Připomínky k návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Předkládám základní připomínky k vládnímu návrhu zákona, jímž má být nově upraveno postavení a činnost znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Návrh je z programu 7. schůze PS pod sněmovním tiskem 72;

  • Jako pozitivum návrhu se jeví „nárok na jmenování znalcem“, při splnění požadovaných podmínek,
  • vládní návrh nepočítá s organizací znalců v profesní komoře (jako je u advokátů, notářů, exekutorů, daňových poradců, auditorů apod.), znalci by rovněž měli fungovat v rámci komorové samosprávy s povinným členstvím pro výkon znalecké činnosti, MS by mohlo event. zajišťovat odborný dohled, nebo prověřování odborné kvalifikace,
  • dozor a organizace znalců a znalecké činnosti se podřizuje státnímu dozoru, veškerý dohled vykonává Ministerstvo spravedlnosti, navrhuje se koncepce odborné kontroly znaleckých posudků, lze předpokládat, že MS nebude disponovat potřebným počtem odborně způsobilých osob, které by mohly tuto činnost v reálném časovém horizontu vykonávat (viz. zejména ust. § 35 odst. 3),
  • návrh předpokládá likvidaci stávajícího (fungujícího) systému výkonu znalecké činnosti, který je realizován ve dvou „rovinách“ 1. znalec- znalecký ústav zapsaný v I. oddíle seznamu, který vede ministerstvo spravedlnosti a 2. znalecký ústav zapsaný v II. oddíl seznamu ministerstva spravedlnosti-vysoké školy, odborná pracoviště,
  • nově se zavádí systém znalec – znalecká kancelář – znalecký ústav, v porovnání se stávajícím systémem se nově navrhovaný systém jeví jako nekoncepční a nefunkční a do budoucna hrozí vznik „monopolu“ revizních posudku pro znalecké ústavy –  bez reálné možnosti proti argumentace jiným posudkem,
  • stávající znalecké ústavy z I. oddílu (tj. obchodní spol. které mají požadovaný počet kvalifikovaných znalců a jejich činnost dosud povolovalo a kontrolovala MS) mají být „transformovány“ pouze do „znaleckých kanceláří“, tj. obchodních společností, které mohou vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím fyzické osoby, která splňuje předpoklady a je tedy znalcem (ust. § 10/1 a), sama tato osoba však již znaleckou činnost vykonávat nemůže,
  • tento způsob výkonu znalecké činnosti umožní „nárůst“ znaleckých kanceláří, např. jako s.r.o. se základním kapitálem 1,-Kč, kdy každý znalec fyzická osoba může založit s.r.o. a být „znaleckou kanceláři“, tato kategorie tedy nic nevypovídá o „odborné schopnosti“ výkonu znalecké činnosti prostřednictvím znalecké kanceláře, lze předpokládat, že většina znalců nebude vykonávat činnost jako fyzická osoba, ale založí si znaleckou kancelář,
  • návrh zavádí monopolní postavení  vysokých škol  a „akademické roviny“ na revizní posudky, což v praxi povede k tomu, že soudy nebudou již akceptovat posudky stran (v civilním i trestním řízení), neboť nejvyšší „odbornou sílu“ bude mít „revizní znalecký posudek znaleckého ústavu“, z praxe je známo, že s ohledem na nedostatek odborných pracovníků a časovou přetíženost odborně způsobilých osob, které by vlastně tyto posudky měly samy zpracovávat,  tyto posudky zpravidla na VŠ zpracovávají asistenti nebo praktikanti v rámci odborné praxe a odpovědní pracovníci je jen zaštítí svým jménem a podpisem, znalecké ústavy nemusí mít pro výkon činnosti znalce,
  • navazující novely dalších právních předpisu mění dosavadní koncepci předkládání znaleckých posudků v rámci občanského soudního řízení, kdy v důsledku nového zákona se zavádí „návrat“ k nevýhodnému postavení posudku, který si nechá zpracovat strana sporu, kdy dosud takový posudek má důkazní hodnotu posudku, v novele o.s.ř., která se navrhuje v souvislosti s přijetím nového zákona o znalcích sněmovní tisk 74, se takovémuto posudku přisuzuje pouze důkazní hodnota listiny – viz. ust. § 127a o.s.ř. – z návrhu nutno vypustit část textu „pokud s tím všichni účastníci řízení souhlasí“, neboť nelze reálně předpokládat, že protistrana bude souhlasit s posudkem, který vyznívá v její neprospěch!!!, pokud se uvedená část věty vypustí, zůstává znění citovaného § stejné s dnes platným,

S ohledem na stávající praxi by mohlo být vhodnější přijmout koncepci trojstupňové soustavy:

Znalec – znalecký ústav – ústav soudního znalectví

  • Uvedená koncepce by zajistila požadovanou odbornost v případě upracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících „zvláštního vědeckého posouzení“, a to i v případě revizních posudků, což by splňovaly ústavy soudního znalectví,
  • znaleckým ústavům by zůstala zachována možnost zpracování znaleckých, i revizních, posudků v případě odborně náročných, multidisciplinární činnosti, např. oceňování podniků, kdy je potřeba, aby zpracovatelem posudku byl tým odborníků – znalců daných oborů,
  • není zřejmé, proč znalec ve znalecké kanceláři nemůže vykonávat znaleckou činnost jako fyzická osoba samostatně (ust. § 6 odst. 2 navrh.zák.), event. proč může být „členem“ pouze jedné znalecké kanceláře,
  • kvalifikační předpoklady –  přeměna stávajících znaleckých ústavů na znalecké kanceláře a znalecké ústavy (akademické) – přechodné období 3 resp. 5 roků pro splnění požadovaných předpokladů, je z praktických zkušeností nereálně, resp. stěží realizovatelné, hrozí úplný kolaps výkonu znalecké činnosti, zejména u znaleckých ústavů,
  • současné znalecké ústavy – akademické – fakulty VŠ – je znalecká činnost prováděná spíše jako „vedlejší činnost“, což při stanovený vyhláškové odměny nemusí být dostatečnou motivací pro přeměnu těchto ústavů ve znalecké ústavy podle nového zákona, v návaznosti na nutnost splňování nových podmínek pro výkon činnosti těchto ústavů,
  • rovněž navrhovaná koncepce Oborů a odvětví, není nevhodnějším řešením, neboť tak, jak je navrhováno v příloze č. 1 – systém oborů je velmi chaotický, jednotlivá odvětví mnohdy představují vysokou specializaci – povede k nejistotě účastníků i státních orgánů při „hledání správného znalce“ a u znalců k nejistotě správného odborného zpracování z daného oboru,
  • za úvahu stojí ponechat dosavadní třístupňový systém obor-odvětví-specializace, kdy odvětví by měla být koncipována obsahově šířeji a pouze tam, kde je zřejmé, že standardní úroveň oborového a odvětvového vzdělání a praxe nepostačuje, zavést jako doplňující kritérium příslušnou specializaci – např. obor ekonomika, odvětví oceňování nemovitého majetku, specializace oceňování nemovitých kulturních památek apod.

Materiál je zpracován ve spolupráci s prof. Dr. Ing. Renátou Hotovou, soudní znalkyní v oboru ekonomika a VŠ profesorkou na VŠ Báňské – Technické univerzitě Ostrava, se znaleckým ústavem Ostravská znalecká a.s. a po konzultaci s předsedou České advokátní komory JUDr. Vladimírem Jirouskem.

Napsat komentář