Během prázdnin jsem byl osloven Nadačním fondem Pravda o vodě, k vyjádření v rámci jejich projektu „Koho volit“. Problematika vody a vodního hospodářství mi vždy byla a je velmi blízká, léta jsem se jí v rámci své minulé profese zabýval. Z tohoto důvodu jsem pouze nezakroužkoval odpovědi na otázky, dle mého mínění i mnohdy i zjednodušující, ale odpověděl jsem autorovi iniciativy v přiloženém dopise. Pro Ty z vás, kteří se o problematiku vody zajímají, přikládám dopis zaslaný Nadačním fondem a můj komentář.
Dopis zaslaný nadačním fondem:
Můj komentář:
Ve Frýdku-Místku 28.8.2018
Vážený pane inženýre,
reaguji na Váš dopis ze dne 10.7.2018 o vodě a vodních zdrojích. Plně se ztotožňuji s názorem, že se jedná o životně důležitou problematiku, která zejména v současné době nabývá ještě více na významu. Není to pouze strategická surovina, jak uvádíte, ale pro život naprosto nezbytná substance.
Vzhledem ke své minulé profesi v pivovarském průmyslu jsem se problematikou pitné i odpadní vody hluboce zabýval a to jak z pohledu kvality, kvantity tak i úspor v její spotřebě. Spotřeba a kvalita vody je taktéž klíčová pro všechny výrobní i zemědělské podniky, v těch rozvinutých spadá do oblasti řízení rizik. Já sám mám za sebou výstavbu zásobníků pitné vody na úpravně vod ve Vyšních Lhotách, rekonstrukce artézských studní v Plzni a Velkých Popovicích, výstavby úpraven pitných vod tamtéž apod. Taktéž mám za sebou výstavbu čistíren odpadních vod v Nošovicích a Velkých Popovicích a rekonstrukci předčištění v Plzni. Uvádím tuto skutečnost pouze z toho důvodu, abyste věděl, že je mi tato problematika velmi blízká a srozumitelná.
Nyní k Vašim otázkám:
- Vždy jsem byl zastáncem toho, aby vodní zdroje a distribuční síť vlastnil stát, potažmo kraje, města či obce. Musím ale konstatovat, že v rozporu s mým názorem je Vámi uváděný postulát v petici, že „voda není zboží“. Voda zcela jistě zbožím je. Její využívání ke spotřebě má své náklady, není bez ceny. Cena je i jedním z regulátoru spotřeby, svým způsobem omezuje plýtvání a zajišťuje péči o budoucí zdroje.
- Zajistíme, aby občan platil férovou cenu vodného a stočného a aby věděl, komu a za co platí. Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody, hájícího zájmy spotřebitelů. Podpoříme v rámci existující legislativy možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu. Zajistíme podporu těm obcím, které samy nejsou schopny zajistit investiční prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury (viz. Programové prohlášení vlády – ANO)
- Hnutí ANO má vodní hospodářství jako jednu z priorit. Jedná se o opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině, finanční a legislativní podporu při obnově či vybudování vodních nádrží a nových zdrojů pitné vody. Dále podpoříme inovativní způsoby likvidace odpadních vod, opatření náhrady pitné vody za dešťovou tam kde je to možné (viz. aktuálně program „dešťovka“ na nějž stát vyčlenil stovky miliónů korun). Zajistíme lepší legislativní i věcnou ochranu vodních zdrojů. (viz. Programové prohlášení vlády – ANO)
- S peticí z její velké části souhlasím. Výhradu mám ke třem bodům:
- Názor, že „Voda není zboží“ nepovažuji za legislativně správný a šťastný, a to ani z důvodů možného budoucího řešení přechodu vodní infrastruktury do vlastnictví měst a obcí,
- Nesouhlasím s prohlášením „občane vodu pij a neptej se, co v ní je“. Nepovažuji to za korektní argument, dle mého mínění se jedná spíše o poplašnou zprávu. Chemická i mikrobiologická kontrola kvality vody v ČR vždy byla a je na velmi vysoké úrovni a například voda z našich nádrží Šance a Morávka vždy měla naprosto špičkové parametry.
- Nesouhlasím s prohlášením, že politici se bojí veřejného mínění. Já veřejné mínění považuji za velmi významný zdroj informací a rozhodně se ho nebojím.
Problematika vodního hospodářství je velmi složitá a specifická. Proto se mi příliš nechtělo odpovídat pouze ano x ne, zvláště, když zjednodušující otázka může vést k nesprávné interpretaci odpovědi.
Pro úplnost své odpovědi uvádím, že je rovněž potřeba pravdivě uvést, že velké vodní zdroje, jako jsou vodní přehrady a velké přivaděče vody k obytným aglomeracím nebyly nikdy privatizovány a jsou stále ve vlastnictví státu.
Vodní hospodářství v ČR není v legislativním vakuu, jak by se mohlo zdát z Vašich materiálu. Ochranu a regulaci vody v nejobecnější rovině upravuje zákon č. 254/2001 Sb. – o vodách (vodách), ale i podrobněji celá řada dalších právních předpisů např. zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích apod. Platnou právní úpravou se pak musí řídit jak vlastníci tak spotřebitelé a jiní uživatelé vody a vodní infrastruktury při nakládání s vodou ve všech možných podobách.
Stále platí má nabídka osobního setkání.
S pozdravem,
Ing. Stanislav Fridrich
poslanec PS Parlamentu České republiky
http://www.stanislavfridrich.cz/
